Historie

 aneb jak to všechno začalo

Pokusit se vybudovat via ferratu na Riegerově stezce napadlo Jana Šípala a Čokaře někdy na podzim 2010 po bouřlivých debatách v lezecké komunitě nad plánem Hejnických horolezců vytvořit ferratu v Jizerských horách na Frýdlantském cimbuří. "Mrzely nás tenkrát netolerantní reakce lezců a chtěli jsme zkrátka dokázat, že to jde!"

V roce 2011 vzniklo na skále Vodní brána několik sportovních výstupů a začalo důkladné zkoumání terénu a hledání ideálních směrů pro via ferratu. Pro hrubý návrh byla trasa vybavena několika šroubovanými kotvami, do kterých byla zavěšena horolezecká lana. V průběhu roku jsme na takto provizorně vystrojenou cestu zvali kamarády, horolezce i nelezce, abychom viděli jejich reakce a poznali jejich názor.Později jsme přišli už s poměrně konkrétní představou za vlastníkem pozemku (Lesy ČR) a za starosty Semil a Chuchelny panem Farským a Šimkem. Nápad se jim líbil a Lesy ČR nám zapůjčili 200 metrů ocelového lana a po založení o.s. Vodní brána nám poslali na naše transparentní konto 15 000 Kč na železo.

Už na začátku roku 2011 započalo sondování situace a neformální jednání s ochranáři a taky zástupci Českého horolezeckého svazu který jsme informovali na jednáních okresní vrcholové komise a lze to ověřit v zápisech.. Naším cílem bylo přesvědčit je, že náš plán nepoškodí horolezecky cenné terény ani chráněné rostliny.Na podzim 2011 jsme část ferraty postavili, avšak nechali jsme začátek a konec bez lan tak, aby se po ferratě nedalo lézt a čekali jsme do jara na botanický průzkum lokality a jeho výsledky.Na jaře 2012 proběhl botanický průzkum (financovaly ho Lesy ČR). Pro posuzovatele jsme na několik dní ferratu zprovoznili a posléze ji zase uzavřeli.Na podzim 2012 se botanici vrátili z výzkumné expedice na Sibiři a konečně (s půlročním zpožděním) odevzdali vypracované hodnocení. (Výsledky nám řekli hned na jaře, ale dnes s odstupem času to vidím tak, že si prostě to psaní dokumentů (má to tak 30 stran A4), tu nudnou práci nechali na dobu po vegetačním období.)

V říjnu 2012 jsme na zkoušku na dva týdny neoficiálně ferratu zpřístupnili. Tohle dnes zase vidíme jako chybu. Všechno jsme domlouvali osobně, všechna povolení jsme měli přislíbená "na čestný slovo", ale v ruce (písemně) jsme neměli nic. A v tuhle chvíli jsme byli předvoláni na KÚOŽP (Krajský úřad ochrany životního prostředí), abychom vysvětlili, co se tam děje. Dostali jsme napomenutí, že tedy na to musejí pohlížet jako na nepovolenou stavbu. Sepsali nám však asi čtyři podmínky, co musíme udělat, abychom mohli požádat o povolení. Velmi rychle jsme požadavky splnili a přinesli na úřad potřebné dokumenty (souhlas vlastníka pozemku se záměrem, plán záměru včetně přístupů a variantních řešení, výsledky botanického průzkumu, odhad návštěvnosti...) Několikrát během měsíce si nás na úřad zavolali a návrhy si byli osobně na místě prohlédnout.

Na konci roku 2012 jsme dostali povolení hned pro dvě ferraty. Ochranáři uznali jako rozumný náš návrh, že když bude ferrata postavena jako okruh, výrazně se tím omezí volný pohyb lidí v terénu při sestupech - prostě lidi jednou cestou vylezou nahoru a druhou dolu a nebudou nikde bloudit na sestupu strmým lesním svahem.V lednu 2013 jsme zprovoznili první (červenou) ferratu. V březnu, když roztál sníh, jsme postavili druhou (modrou - sestupovou) ferratu. Slavnostní otevření s odhalením cedule atd. proběhlo v červnu.

V roce (2014), tedy druhým rokem fungování ferraty bylo doloženo úředně šetřením na místě, že nemá ferrata žádný negativní vliv na přírodní prostředí lokality a zvláště chráněné druhy, oblast není zatížená žádným extrémním hlukem, místo se netopí v odpadcích, jak mnozí škarohlídci předvídali, spíš naopak. Kdyby takhle čisto bylo i pod jinými skalami... 

 V roce 2014-2016 se spolek Vodní brána pokoušel prosadit via ferratu na vrchol Frýdlantské Cimbuří v Jizerských horách. Na naturové hodnocení se podařilo vybrat přes 50.000 kč (doplnit přesně) a hodnocení proběhlo během roku 2015 a doložilo minimální dopad na přírodu . KÚ OŽP Liberec výsledky uznal a úředně předal věc znovu CHKO JH. CHKO JH v podstatě využil svého práva veta a ikdyž naturové hodnocení doložilo, že některé argumenty ochranářů byly účelově vykonstruované ( např.fragmentace území Sýce Rousného, který v lokalitě nehnízdí ani to není jeho biotop) ,stavbu ferraty nepovolil. Byla tu možnost se odvolat k ministerstvu životního prostředí, ale tu jsem nevyužil. Uvědomoval jsem si, že když ochranáři z CHKO JH tak ferratu nechtějí, že jsou ochotni použít na obranu proti její stavbě lež, tak je nemožné je přesvědčit a i kdybychom spor vyhráli , neumím si představit, že bychom v této pozici dokázali dobře fungovat a hledat kompromisy a dobrá řešení.

 V roce 2017 se na ferratě po pěti letech provozu začalo projevovat opotřebení lan. Místa , kde se opotřebení projevilo jsme postupně opatřovali zdvojeným lanem (bypassem). Když už bylo takových míst 5 začali jsme shánět prostředky na kompletní výměnu lan. Zprvu se nám nedařilo najít nikoho, kdo by nám poskytl prostředky na nákup nového lana a jeho výměnu (jednalo se o přibližně 60.000kč). Musíme poděkovat paní starostce Semil paní Leně Mlejnkové, která nám nabídla pomoc a polovinu částky nám poskytlo město Semily prostřednictvím dotace a na druhou polovinu částky nám paní starostka pomohla sehnat sponzora místní firmu SingingRock,výrobce horolezeckého vybavení. Na začátku roku 2018 už měly obě trasy kompletně vyměněná jistící lana a na několika místech jsme upravili kotvení tak, aby napříště měla lana vyšší životnost. Rekonstrukci jsme konzultovali s KÚOŽP Liberec a získali od nich pro tuto činnost veškerá povolení 

 Když jsmev roce 2018 viděli, jak si město Semily ferraty váží a že jí doopravdy umí podpořit, rozhodli jsme se s Honzou, že se pokusíme přidat ke stávajícím trasám ještě třetí.

Nakreslili jsme nákresy , prolezli trasu v reálu a vyvěsili návrh na internet. Většina reakcí byla kladných a tak jsme napsali hrubý návrh s nákresy a technickou specifikací a zašli s tím na Krajský úřad Liberec odbor Životního prostředí. Jejich stanovisko bylo, že je třeba nechat vypracovat hodnocení vlivu na životní prostředí tzv. EIA hodnocení. (EIA je celkem složitá a nákladná a časově náročná záležitost , kterou může vypracovat pouze několik desítek lidí v republice s příslušnou akreditací a vzděláním a běžně se takové posouzení požaduje pro jaderné elektrárny , chemičky, dálnice a jiné významné stavby) .. Naštěstí se nám podařilo najít odborníky, kteří byli ochotní průzkum provést a asi proto, že jim posudek na ferratu přišel zajímavější než na továrnu, tak se cena za studii nepohybovala v nějakých pro nás nedostižných částkách.. Zeptali jsme se paní starostky Mlejnkové, jestli by posudek nemohl zaplatit stát resp. město Semily . Na podzim roku 2018 jsme měli v ruce posudek, který stál kolen 50.000kč (doplnit přesně) a zvětšiny ho financovalo město. Krajský Úřad spustil oznamovací řízení a po dvou nám přišlo povolení.

Během Vánoc  a na začátku roku 2019 proběhla na crowdfundingovém portálu Startovač kampaň, během které se našlo úžasných 650 nadšenců,báječných lidí ,dárců a podařilo se vybrat 380 .000,- kč na stavbu nové trasy .

Na začátku léta jsme spustili trasu v prázdninovém testovacím provozu a v září 2019 byla trasa otevřená během oslav 110 výročí Riegerovy stezky , kterou pořádal Semilský KČT.